Mezinárodně chráněná chovatelská stanice Jany Kvíčalové
(Ch.Keep My Promisse Lionheart x Ich. Eyllin Modrý květ)
nar. 9.6.2005
chovatel: Lenka Fritschová
BAC/A/06, chovný, 34,5cm/40,5cm, 7,5kg
Interchampion, Český junior šampion, Český šampion, Český Grand šampion, Slovenský šampion krásy, Slovenský grandšampion , Rumunský šampion, Maďarský šampion, Chorvatský šampion, Cruft´s 2013 veteran class Res., res.BIS Junior, BOG 4.-5., BOG 6.-8., 2xCAJC, Hungaria Prima Junior, Jugendbesster, 11x CAC CZ, 7x CAC-SK, 6xCAC-H, 2xCAC-RO, 5x CAC-CRO, 2xCACA, 1xCAC SLO, 2xres.CAC CZ, r.CAC-VDH, r.CAC-CER, r.CAC-SK,r.CACA, 2xr.CAC CRO, r.CAC SLO, r.CAC H, Winner of Speciality Show CZ 2006, Club winner SK 2007, Club winner CZ 2007, Best Hairless Male 2006 (Club show) 10xBOB, 9x r.CACIB, 11x CACIB, National Winner 2007 + 2x 2009, V2, r.CAC-CRO at Eurodog 2007 Zagreb, Cruft´s qualification 2009
prdc-PRA clear
PLL carrier
typický elegantní pes, přesně odpovídá standartu, v kostře bez vady, velmi pěkně osvalený, perfektní v postoji i v pohybu, pěkná kůže
Většinu Kimiho obrázků najdete ve fotogalerii ve videogalerii zatím žádný záznam nemá...
Kim, Kimi nebo Kimísek, Kimucha, Muchina, Torpédo, Kimouš, Mouša, modrý štěně atd. s námi přijel do Brna 6.9.2005 z Kynšperka nad Ohří, opět z chs Pupo-Haichi paní Fritschové a doplnil tak Casiho a Banshee. Pro dalšího pejska jsem se rozhodovala dlouho, ale když bylo nad slunce jasné, že Casi je se psím kamarádem spokojenější a Banshee tu nebude stále, tak volba byla už předem téměř jasná. Podmínky byly tři: musí to být pes, pohledný a musí být hlavně milý.
Vzhledem k tomu, že mi paní Fritschová pravidelně posílá fotky svých odchovů, abych se mohla potěšit, tak vrh K (Kimi má ještě sourozence Kelly a Kenta, kteří jsou také nahatí) jsem poprvé viděla na fotkách ve věku pár dní. Zatím jsem jim nevěnovala moc velkou pozornost, ale velmi mě zaujala jejich barevnost. O to větší překvapení mě čekalo, když přišly fotky štěňat již šestitýdenních!! Mohla jsem na Kimovi oči nechat, jak mě upoutal svým psím pohledem. Zkusila jsem to doma jen nadhodit, ale moc nadějí jsem tomu nedávala, ale byla jsem mile překvapena, protože se neozvalo jediné ne, i když byla spousta ale, které jsme časem vyřešili. Díky vstřícnosti paní Fritschové jsem se na pejska mohla jet jen nezávazně podívat a vlastně se i utvrdit, že tahle psí dušička je ta pravá pro mě i Casiho. No a podle všeho volba byla správná.
Největší obavy jsem měla z toho, aby Casi byl i nadále spokojený a nebral štěňátko jako vetřelce, proto jsem ho i s Banshee vzala na takový "malý" výlet, ze kterého si měli přivézt roztomilý "dáreček". Již po cestě zpátky bylo jasné, že problémy jen tak nebudou. Banshee sice z něj nadšená nijak nebyla, protože cítila ohrožení své benjamínkovské pozice, ale jinak to brala spíš sportovně. Casíšek ale mile překvapil, protože klidně trpěl Kimimu okusováni tlapek, pár přeběhnutí po jeho osobě, nějaké šťouchance a završil to tím, že když se mu Kimi prošel po hlavě, tak mu olíznul čeníšek a oba se svalili na hromadu a celou cestu spali v sobě zamotaní jako nahatá pletýnka..:)
Doma se Kimi zabydlel taky velmi rychle a opět se tak potvrdila kvalita péče, kterou paní chovatelka svým štěňátkům dává. Pejsek proběhnul suverénně bytem, nabaštil se, chvíli provokoval Casiho, pak se venku vzorně vyvenčil, trošku se leknul projíždějící dopravy, kterou ale za okamžik přestal vnímat jako hrozbu a tím pádem ji už nijak neřeší. Opravdu mile mě překvapila jeho ochota se mnou spolupracovat, takže i když vodítko prý nikdy neviděl, tak za pár minut na něm chodil jako profesionál a když jsem ho pustila se samotného proběhnout na bezpečném místě, tak se stále držel v mé blízkosti i když něco zvědavě ohledával. Jediný z plánů na první dny, který nevyšel, je spaní v ohrádce pro štěňátka, protože pejsek jaksi už se mnou od prvního den spí v posteli..:)
Jak čas ubíhal, Kimík nám rostl, rostl a rostl. Zastavil se na téměř ideálních 35cm v kohoutku, což dává výborně vyniknout jeho pevné kostře a elegantnímu pohybu. Jako správný číňánek prožíval bouřlivou pubertu, ve které zkoušel, co moje nervy vydrží a střídal nálady jako aprílové počasí svoje podoby. Doufejme, že vše už je zdárně za námi a čekají nás už jen malá doladění. Se začátkem teplejšího jara jsme začali trénovat pořádné vystavování, klasickou poslušnost, základy tance se psem a agility. V porvonání s Casim má ještě hodně co dohánět, ale nemůžu chtít všechno hned. V době, kdy byl opravdové štěně, se okolo bydliště mnoho štěňat jeho věku nevyskytovalo, takže byl odkázaný na Casiho laskavost a ochotu si s ním pohrát, zadovádět a trochu se proběhnout, což do dneška dovedli k dokonalosti a každý, kdo to vidí, se mě z legrace ptá, jetsli to nejsou náhodou nějací speciální chrti, že tak rychle běhají..:)
Do své výstavní kariéry vletěl téměř jako uragán-na první "dospělácké" výstavě, kdy se mohl účastnit zápolení o nejvyšší tituly, získal nejen CAJC, ale následně rozhodnutím pana Kolínského i titul nejlepšího psa plemene, což pro mě znamenalo nejen velkiko radost, ale i pořádné překvapení, jelikož jsme se jeli hlavně trochu rozkoukat. Byla to pro mě nejlepší odměna za to, že jsme vůbec přijeli, protože večer před výstavou si Casi při vší smůle rozříznul venku nohu (ošetření si vyžádalo 4 stehy) a nebylo vůbec jisté, jestli se do rána neobjeví nějaká komplikace. Naštěstí pro nás se neobjevila a psík dokonce nastoupil do kruhu, protože se z klece vystavování dožadoval velmi nahlas (zřejmě mu nesedělo, že hned po Kimovi chystám už Banshee, když teď měl být na řadě on!), že jsem ho byť nevykoupaného a s rizikem ostudy prostě ukázat musela (žádná se ale nekonala..:) Dnes už Kimík má na svém kontě celou řádků výrazných úspěchů, ale i občasné zaškobrtnutí, jinak by to přece ani nemohla být zábava..
Myslím, že rozhodnutí pořídit si ještě jednoho psíka, aby Casimu nebylo smutno, když mu Banshee odjede, bylo velmi dobře načasované a jak je známo, štěstí přeje připraveným, jen se mu musí vyjít trochu naproti. A Kimík se mi v ústrety přímo rozběhl, takže jsem jistě nemohla zvolit líp..:)